Marxismus

Marxismus je politická praxe, filosofický a ideologický směr, který založil Karl Marx a rozvinul Friedrich Engels. Základním dílem politické ekonomie marxismu je Kapitál.

Základem marxismu je historický a dialektický materialismus: v důsledku rozvoje výrobních prostředků společenské výroby dochází k rozporu mezi třídami a k třídnímu boji mezi vykořisťovateli a vykořisťovanými. Hlavním motorem dějin je podle Marxe právě rozvoj výrobních prostředků a tím růst produktivity výroby, jimž přestanou stávající výrobní vztahy vyhovovat a rostoucí kvantita tohoto rozporu vede ke kvalitativní změně výrobních vztahů. To platí nejen pro kapitalistický výrobní způsob.

Podle Marxe se třídní rozpory neustále zvětšují, což zákonitě vede k revoluci: nejprve buržoasie nad aristokracií, v další společensko–ekonomické formaci proletariátu nad buržoasií, neboť železný zákon mezd a rezervní armáda nezaměstnaných nevyhnutelně stlačuje mzdy na úroveň životního minima. Revoluce vede ke změně výrobního způsobu ve společenské základně, zatímco společenská nadstavba (kultura, ideologie) reaguje se zpožděním.

V ekonomii Marx vycházel z Ricardovy (1772 – 1823) pracovní teorie hodnoty, podle níž nadhodnotu, kterou dělník vyrobí, si přisvojuje kapitalista. Přitom nedlouho poté, co vyšel prvý svazek Kapitálu (1867) bylo objektivní pojetí ceny vyvráceno rakouskou školou ekonomie, když v roce 1871 Carl Menger vydal Grundsätze der Volkswirtschaftslehre (Principy ekonomie). Moderní marxisté (frankfurtská škola sociálněvědná: Max Horkheimer, Theodor Adorno, Herbert Marcuse a Jürgen Habermas) proto odlišují hegeliánského mladého Marxe s konceptem odcizení od komunistického Marxe Kapitálu.